Co dobrého nám dala naše rodina?

.

Ať už to jsou předkové nebo naše minulost, chyby, máme tendenci vidět to špatné. Léčíme si minulá zranění, obviňujeme se za to, co jsme udělali špatně nebo obviňujeme za to špatné naše rodiče. Utápět se v tom, co se stalo, nikam nevede. Jediná možnost, jak se osvobodit, je brát věci jako výzvu

Ať už my nebo naši rodiče, v každé chvíli našeho života jsme dělali to nejlepší, co jsme uměli. I když to je tak těžké někdy vidět. Vzpomínáme na to, co jsme udělali a měli udělat jinak. Obviňujeme sebe, druhé.

Naši rodiče měli možnosti, jaké měli. Žili v nějakých podmínkách, možná je nenapadlo dělat věci jinak, nebo je to napadlo, ale neumeli to. Každopádně pro nás je to příležitost vidět inspiraci pro náš život.

Položte si dnes otázky:

Co dobrého mě naučili moji rodiče?
Čeho si na nich cením?
Co z jejich příběhu mě ovlivnilo a jak se z toho poučím? Formulujte jako kroky, které můžete udělat, jako vizi.
Za co jsem jim vděčná/vděčný?

Můžete se zaměřit nejen na rodiče, ale také rodinu jako celek. Někdy se zdá, že nemůžeme vidět nic dobrého. Zkuste ale zapátrat a zaměřit se na to dobré.

Například moje babička žila život,ve kterém podle mě nedokázala určit hranice. V podmínkách, jaké byly, to asi ani nebylo zvykem. Ukázala mi jednak, kam muze dospět to, že si nenastavíme pevné hranice. Muze to vést k destrukci vztahu, rodiny a předává se tento model dětem. Proto vím, že chci pracovat na tom, abych si budovala pevne hranice část myslela při tom na to, že to, co dělám, předávám svým dětem.

Jsem ji vděčná za to, že mě naučila, že do vysokého věku je možné udržet si mladého ducha a hravost.

Tak s chutí do toho a pokud budete chtít, sdílejte do komentáře své Aha momenty.

Pokud se vám nechce sdílet veřejne, napište mi zprávu a pošlu vam pozvánku do soukromé skupiny, kde se na témata zaměříme hlouběji.